Textil. Každý z nás jej využívá. Jeho spotřeba navíc stále roste. To ale něco stojí. Dopady tohoto typu zboží na životní prostředí jsou ohromné. Stále častěji se navíc používají syntetické materiály, jejichž uhlíková stopa je větší než u přírodních materiálů. Sektor zabývající se textiliemi se na celkových světových emisích oxidu uhličitého podílí až neuvěřitelnými 10%. Odkud se tyto emise berou?
Získávání zdrojů
Už samotné získávání zdrojů je problém. Výrobě tkanin vévodí dvě suroviny, bavlna a ropa, ze které se pak vyrábějí syntetické materiály. Obojí s sebou nese problémy.
Bavlna se řadí mezi rostliny s největšími dopady na životní prostředí. Při jejím pěstování se spotřebovává bezkonkurenční množství vody. Zároveň ale potřebuje dlouhé vegetační období, pěstuje se proto v teplých, často suchých oblastech. Kombinace těchto dvou podmínek je problém. Bavlna vyžaduje zavlažování, které srážky v těchto oblastech nejsou schopny pokrýt. Proto se rezervoáry, ze kterých se voda čerpá, nestíhají obnovovat.
V této souvislosti můžeme zmínit vysychání Aralského moře, které je často považováno za jednu z největších ekologických katastrof v dějinách. Aralské moře ztratilo od šedesátých let minulého století 90% své vody. Stalo se tak kvůli odklonu jeho přítoků, řek, které ho napájely a vyrovnávaly přirozený výpar. Tato voda byla využita právě k zavlažování bavlny.
Pěstování bavlny je v dnešní době velice intenzivní a používá se těžká technika a spousta postřiků – insekticidů, pesticidů… Ty jsou často ve velkých dávkách jedovaté a mohou způsobovat rakovinu. A to nejen lidem pracujícím v oblastech pěstování. Tyto látky se totiž dostávají do přírody – řek, vzduchu a třeba větrem mohou být přenášeny i mezi kontinenty.
O syntetických materiálech asi nemusím příliš mluvit. Vyrábějí se z ropy. Ta je neobnovitelným zdrojem a při její těžbě se do atmosféry uvolňuje metan, který je mnohokrát silnějším skleníkovým plynem než oxid uhličitý. Těžba ropy a plynu je zodpovědná za největší množství tohoto skleníkového plynu ze všech zdrojů.
Výroba
Nejen těžba výše uvedených surovin, ale i výroba tkanin, má na kontě obrovské environmentální dopady. Hlavním problémem je, že oblečení se vyrábí převážně v zemích třetího světa, kde se na životní prostředí zatím příliš nehledí. Energetické nároky textilního průmyslu se tak kryjí především z fosilních zdrojů. To s sebou přirozeně nese emise oxidu uhličitého a v konečném důsledku oteplování planety. Při barvení oblečení se uvolňují spousty škodlivých látek s toxickými a rakovinotvornými účinky.
Při výrobě syntetických vláken se pracuje s ropou. Jejími chemickými reakcemi vznikají skleníkové plyny jako oxid uhličitý nebo nižší uhlovodíky.
Doprava a distribuce
Textilní průmysl se vyznačuje dlouhými dodavatelskými řetězci. Zboží od výrobců se často mnohokrát překupuje a převáží, než se dostane ke koncovému zákazníkovi – spotřebiteli. Proto nesmíme zapomínat na emise skleníkových plynů z dopravy. Ty jsou díky tomuto systému mnohem větší, než by mohly být, kdyby zboží necestovalo tak daleko.
Používání
Při používání oblečení se z něj uvolňují malé kousky, části vláken. To dříve nebyl problém. S používáním syntetických materiálů se to ale změnilo. Už se neuvolňují kousky rostlin, třeba bavlny, ale uvolňují se mikroplasty. Ty se dostávají do ekosystému, přetrvávají tam stovky let a páchají tam škody. Na toto téma jsem už dříve napsal článek.
Odpad
Jednoho dne staré oblečení stejně musíme vyhodit. Co se s ním ale stane? Kvůli mísení materiálů jsou textilie dnes bohužel prakticky nerecyklovatelné. Vyhozené oblečení tak v lepším případě míří do spaloven. Tam se spálí a už nepůsobí příliš mnoho škod. Realita je ale bohužel jiná. Vyřazené oblečení často putuje zpět do zemí třetího světa, kde se nechá ležet a rozkládat. Není výjimkou, když se nové, neprodané oblečení, které jen vyšlo z módy, vyhodí. Uvolňují se další mikroplasty, další škodliviny…
Co s tím?
Pokud chceme budoucím generacím předat planetu v ucházejícím stavu, musíme vyřešit i environmentální zátěž textilního průmyslu. Už dnes je na trhu udržitelně vyráběné oblečení z šetrně pěstované bavlny nebo jiných přírodních materiálů.
Čím ale planetě pomůžeme nejvíce, je snížení spotřeby. Toho můžeme docílit třeba tím, že budeme kupovat kvalitní oblečení, které dlouho vydrží. Svou nezpochybnitelnou roli tady hrají i second handy. Místo aby se oblečení vyhodilo, využije ho ještě někdo jiný. Možná je občas dobré si položit při nakupování otázku, jestli zrovna tento kus oblečení potřebuji…