Často slýchávám, že obnovitelné zdroje jsou vlastně škodlivé. Jejich výroba je prý strašně ekologicky náročná a nedají se recyklovat. Jak to s nimi ale doopravdy je?
Pojmy ekologicky náročná, ekologický, neekologický… se kterými se často setkávám, se velice obtížně vyhodnocují. Vždycky se musíme zamyslet nad konkrétními faktory, jež do statistiky zahrneme. Já osobně tam řadím, když už tato slova používám, zejména dopad na změnu klimatu, působení na půdu a druhovou rozmanitost. Dále bychom mohli zmínit třeba odpadové hospodářství nebo problematiku znečištění.
To jsou témata, která převážně rezonují mou tvorbou a kladu na ně proto největší důraz. V následujících odstavcích tak budu o obnovitelných zdrojích energie uvažovat v tomto duchu.
Větrná energie
Ta je, spolu s energií solární, asi nejvíce skloňována ve spojitosti se všemi zelenými změnami, kterými dnes procházíme.
Její podstatnou výhodou je, že průměrné celkové emise skleníkových plynů na kilowatthodinu jsou nejmenší ze všech zdrojů energie, srovnatelné s jadernou energií. Tyto statistiky zahrnují také výrobu.
Naproti tomu se lopatky jejich turbín vyrábějí z kompozitních materiálů, které zatím neumíme zcela recyklovat. Zbytek, od elektroniky až po sloup, se dá recyklovat dobře. Tyto části jsou totiž vyrobeny z kovů, které se obecně vyznačují velice dobrou recyklovatelností.
Solární energie
Uhlíková stopa na kilowatthodinu tohoto způsobu výroby energie je vyšší než u větru. Jejich výroba je náročnější. I přesto je jejich uhlíková stopa na množství vyrobené energie asi 20x menší než v případě uhlí.
Na rozdíl od větrných elektráren jsou solární panely téměř zcela recyklovatelné. Jen malé jejich části jsou vyrobeny z kompozitů a plastů, které se nedají znovu použít. Tyto materiály se navíc používají na místech, kde se dají snadno nahradit. Z hlediska odpadu tak solární panely nepředstavují téměř žádný problém. Samozřejmě, někde se solární panely nerecyklují, protože je to dražší. Důležité ale je, že tu možnost máme.
Vodní energie
O té se mluví poměrně málo. To je trochu paradoxní protože se jedná o obnovitelný zdroj, který vyrobí vůbec nejvíce energie ze všech technologií v této kategorii. Vždyť z vodní elektrárny produkují dvakrát více energie než všechny ostatní obnovitelné zdroje dohromady.
Z hlediska uhlíkové stopy na tom nejsou tak dobře jako větrná energie, zároveň ale produkují méně skleníkových plynů na kilowatthodinu než solární panely.
Přehrady, které jsou nezbytné pro výrobu vodní energie, jsou postaveny z betonu. Ten se nedá dobře recyklovat, můžeme ho ale rozdrtit a použít místo kamení nebo štěrku. Turbíny a elektronika těchto staveb jsou vyráběny především z kovů, jsou proto dobře recyklovatelné. Odpad tak nezbývá téměř žádný.
Pokud se bavíme o vodní energii, neměli bychom zapomenout zmínit dopady na krajinu. Je pravda, že každá stavba krajinu a původní ekosystémy nějak ovlivňuje. U přehrad se ale jedná o kolosální vodní díla, která mnohdy zaberou celé údolí. To ovlivní krajinu nejen esteticky, ale přijdeme také o cenné ekosystémy, které se v údolích řek nacházejí. Často se jedná o přírodně nejbohatší oblasti v krajině.
Závěrem bych k vodní energii dodal, že přehrady pomáhají k regulaci suchých a naopak povodňových období. To budeme v budoucnu potřebovat, protože četnost událostí velké vody a extrémních such se bude s postupující klimatickou změnou zvyšovat.
Další obnovitelné zdroje energie
Výše jsem popsal tři hlavní obnovitelné zdroje, které by měly v budoucnu tvořit velkou část světového energetického mixu. Jako doplněk, zejména v místech, kde pro to jsou podmínky, můžou sloužit také další technologie. Zde můžeme zmínit třeba geotermální energii nebo bioplyn. Tyto technologie ale pravděpodobně nebudou masově využitelné a většinu energie budou vytvářet jen v místech s ideálními podmínkami, třeba na Islandu.
Celkově se dá říci, že obnovitelné zdroje jsou prospěšné a použitelné. Nepředstavují ale univerzální řešení klimatické krize, mají své problémy. Většina obnovitelných zdrojů podléhá povětrnostním podmínkám, energii produkuje v kolísavém množství, někdy hodně, jindy málo. Proto musíme tyto technologie doplňovat o stabilní zdroje elektřiny a její úložiště.
Za stabilní zdroj můžeme považovat jádro, které nejenže dokáže produkovat stálé množství energie, ale také uhlíková stopa jedné kilowatthodiny je srovnatelná s větrnou energií.
Pokud jádro mít nebudeme, budeme potřebovat nějaké stabilizační mechanismy jako třeba přečerpávací elektrárny. Ty energii dokáží ukládat. Jejich budování je ale značně nákladné.
Pokud se nám toto podaří, obnovitelné zdroje budou mít své pevně dané místo v uhlíkově neutrální energetice a pomohou nám v ekologické transformaci. Je čas začít.