V minulém článku jsem zevrubně popsal systém emisních povolenek a uhlíkové daně. Dnes se ale blíže podíváme, jak přesně systém snižování emisí skleníkových plynů v Evropské unii funguje.
Evropa staví hlavně na systému emisních povolenek. Vydá určité množství povolenek, které si potom firmy vypouštějící oxid uhličitý, nebo jiné skleníkové plyny, mohou koupit. To má své výhody a nevýhody, které jsem popisoval v minulém článku. Dnes se proto nebudu zaobírat porovnáním s uhlíkovou daní a jen vysvětlím fungování Systému obchodování s emisemi v EU, ve zkratce EU ETS.
Ten rozhodně není ničím novým. Byl přijat v roce 2003 a začal fungovat roku 2005. Je rozdělen do fází, které postupně zvětšují množství sektorů, na které se budou povolenky vztahovat a celkově cílí na postupné snižování emisí skleníkových plynů.
V první fázi, která trvala od roku 2005 do roku 2007, se Evropa zaměřila na emise CO₂ z energeticky náročných odvětví a výroby energie. Skoro všechny povolenky byly mezi firmy uvolněny zdarma. Hlavním cílem tohoto období bylo nový systém odzkoušet, ukázat správnou cestu dalšího postupu a připravit infrastrukturu na rozšiřování tohoto systému. To se úspěšně povedlo a Evropa tak byla připravena na širší zavedení tohoto systému.
Druhá fáze, která trvala od roku 2008 do roku 2012, už obsahovala snížení vydaných emisních povolenek o 6,5%. Tentokrát už se všechny povolenky nevydávaly zdarma, ale asi 10% se dražilo. Dále se také rozšířil seznam odvětví, která se musí emisními povolenkami řídit. Patří sem třeba letectví nebo výroba kyseliny dusičné, při které vzniká další skleníkový plyn, N2O – oxid dusný.
Ve třetí fázi od roku 2013 do roku 2020 byly přijaty určité reformy. Například dražba se stala hlavním způsobem uvolňování emisních povolenek. Opět se rozšířil seznam sektorů zahrnutých do systému. Hlavní změnou ale bylo zavedení celoevropského emisního stropu. Do té doby měly národní státy své vlastní stropy. Od teď byl ale trh s emisemi v Evropě úplně jednotný a provázaný.
Dnes se tedy nacházíme ve čtvrté fázi rozvoje systému EU ETS, která byla zahájena v roce 2021 a bude trvat do roku 2030. Tato fáze přináší ještě přísnější pravidla pro snižování emisí a klade důraz na ochranu proti tzv. „carbon leakage“ – tedy situaci, kdy by firmy přesouvaly svou výrobu mimo EU, aby se vyhnuly emisním povolenkám. K tomu byla zavedena speciální opatření, jako je bezplatné přidělování povolenek pro některá riziková odvětví. Mimo tento systém EU také zavádí tzv. uhlíkové vyrovnání na hranicích, clo pro zboží z dovozu, při jehož výrobě byl vypuštěn oxid uhličitý. Tato opatření mají zajistit, aby se evropský průmysl udržel konkurenceschopný i při zpřísňování klimatických cílů.
Ve čtvrté fázi dále pokračuje v rozšiřování povolenek na další odvětví, jako je námořní doprava, a zároveň se upravuje systém dražeb a stropů, který zajišťuje, že se celkové emise každým rokem snižují. Od roku 2026 budou součástí systému i povolenky pro sektor silniční dopravy a budov, což znamená výrazné rozšíření pokrytí a prohloubení ambicí EU ETS.
Na tomto místě můžeme zmínit i mechanismy jako je rezervní trh pro stabilizaci cen emisních povolenek. Ten je známý jako Market Stability Reserve (MSR). Byl zaveden v roce 2019, aby stabilizoval ceny emisních povolenek v systému EU ETS. Jeho hlavním úkolem je reagovat na přebytky povolenek na trhu. Když je na trhu příliš mnoho povolenek a jejich cena klesá, MSR automaticky odebírá povolenky z trhu. Naopak, pokud je povolenek nedostatek a cena prudce stoupá, uvolní část povolenek z rezervy zpět na trh. Cílem je udržet ceny na stabilní úrovni a tím zajistit předvídatelné investiční prostředí.
Tento mechanismus je klíčový pro odolnost systému vůči tržním šokům, například při ekonomických krizích nebo výrazném poklesu průmyslové aktivity, což bylo patrné během pandemie COVID-19, kdy poptávka po povolenkách klesla. Stabilizační funkce MSR zajišťuje, že systém zůstává efektivní při dosahování dlouhodobých emisních cílů.
Při pohledu do budoucna se očekává, že rezervní trh bude hrát stále významnější roli, protože EU ETS pokrývá více sektorů a zpřísňuje své emisní stropy.
EU ETS je komplexní evropský systém pro obchodování s emisními povolenkami, který se vyvíjel po mnoho let a přizpůsoboval se aktuálním výzvám v oblasti ochrany klimatu. Mechanismy, jako je rezervní trh pro stabilizaci cen, jsou klíčové pro efektivitu systému a dosažení emisních cílů. S plánovaným rozšířením do dalších sektorů, jako je silniční doprava a budovy, bude EU ETS hrát stále důležitější roli v boji proti klimatickým změnám.