Hlavně o ekologii a udržitelnosti
Metan (CH4) je plyn mnoha významů, my se na něj však podíváme z hlediska klimatu. Metan způsobuje skleníkový efekt a to 28x silněji než CO2. Jeho koncentrace jsou ale celkově nižší, na světovém skleníkovém efektu se podílí 16%. V atmosféře přetrvává průměrně po dobu 10-20 let, po kterých reaguje. Výsledným produktem je další, i když…
Nejvýznamnější skleníkový plyn je oxid uhličitý. Tři čtvrtiny skleníkového efektu působí právě CO2. Přitom je slabší než ostatní skleníkové plyny, je ho ale v atmosféře mnohonásobně více. Člověk je jen jeden ze zdrojů emisí CO2, ale zcela zásadně vychýlil světovou atmosféru z rovnováhy. Od počátku masivního spalování fosilních paliv během průmyslové revoluce koncentrace CO2 v…
Globální oteplování, jev, který dnes hýbe světem, je způsobeno takzvanými skleníkovými plyny. Přesněji nadměrným množstvím CO2, methanu a dalších, méně významných skleníkových plynů v atmosféře. Na Zemi dopadá sluneční záření. Část slunečních paprsků se odrazí do vesmíru a část se naopak přemění v teplo. A jsou to právě skleníkové plyny, které zvyšují množství slunečního záření,…
Dekarbonizace je proces, jehož cílem je snižovat emise skleníkových plynů, jako například CO2 a methan. Všechny strategie, které se snaží zmírňovat změnu klimatu, zahrnují dekarbonizaci. Skleníkové plyny totiž z rozhodující míry stojí za globálním oteplováním.
Biodiverzita, též biologická rozmanitost ukazuje, jak různorodý a pestrý je život. Zohledňuje dva faktory. Počet druhů a počet jedinců. To znamená, že čím hojněji se čím větší počet druhů v ekosystému vyskytuje, tím větší je biodiverzita. Míra biodiverzity je úzce spjata se stabilitou ekosystémů a odolností vůči nenadálým událostem. Jsou sice určité výjimky, ale v…