V minulém článku jsme se zabývali emisemi z dopravy. Zhruba už víme, kolik emisí CO2 produkuje každá její část. Že auta z celkových asi 21% emisí CO2 z dopravy, produkují skoro tři čtvrtiny.
Když se budeme bavit o dekarbonizaci dopravy, budeme rozlišovat dvě části dopravy: osobní a nákladní.
Začal bych nákladní dopravou. Ta se podílí na emisích CO2 z dopravy asi jednou třetinou, tedy asi 7% světových emisí CO2. Nicméně tento sektor stále rychle roste a do roku 2050 by se mělo ztrojnásobit množství přepraveného zboží čímž by emise CO2 z tohoto sektoru vzrostly na dvojnásobek. Proto tento sektor musíme dekarbonizovat a změnit způsob, jakým ji vnímáme.
Jedno z opatření, která jsou nutná přijmout, je omezování celkového transportu a zaměření se hlavně na lokální výrobky. Samozřejmě to nejde u všech komodit, ale vozit maso z Argentiny je značně nehospodárné. Měli bychom se snažit co nejvíce zkrátit vzdálenost, kterou zboží urazí.
Další nutnou změnou je přesun přepravy zboží z cest na železnice a lodě. Přeprava zboží po silnicích vyprodukuje asi třikrát více emisí CO2 než po železnici a skoro čtyřikrát více než po moři. V případě dálkových transportů to je dokonce osmkrát více.
Železniční síť ale nikdy nebude tak hustá jako síť cest, takže se bez automobilové dopravy na co možná nejkratší vzdálenosti neobejdeme. Tato překládka z jednoho dopravního prostředku na jiný je poměrně náročná, proto budeme muset investovat do infrastruktury. Budeme muset vybudovat síť skladů a překladních míst, která umožní plynulý transport zboží. Naštěstí Evropská unie podobné snahy podporuje a vypisuje na ně dotace, takže nebudou finančně neúnosné a v dlouhodobém horizontu se vyplatí.
Dále bude nákladní doprava vyžadovat postupný odchod od spalování fosilních paliv. To může zahrnovat elektrifikaci železničních tratí, u lodí třeba přechod na různá syntetická paliva, biopaliva a tak dále. Ta často vytvářejí při spalování CO2. Stejné množství tohoto skleníkového plynu ale absorbovala už při výrobě. U nákladních automobilů, která se budou používat co nejméně, je také možné využití biopaliv a syntetických paliv. Některé strategie také počítají s nákladními auty na elektrický pohon.
Leteckou nákladní dopravu zde ani nezmiňuji, protože se na celkových emisích CO2 z dopravy podílí jen asi dvěma procenty.
Když se ale přesuneme k osobní dopravě, narazíme na zdrcující fakta. Osobní doprava se podílí na celkových emisích z dopravy asi dvěma třetinami. 20% připadá na letectví. Většinu, přes 80%, ale tvoří pozemní doprava po silnicích. Hromadná doprava z emisí CO2 z dopravy tvoří asi jen 10%. Proto zbývajících 70% připadá na automobily.
Kroky dekarbonizace jsou podobné, jako u nákladní dopravy. Jedním z nich je přesunutí co největšího počtu lidí z aut do hromadné dopravy, která je mnohem efektivnější, než osobní doprava. To ale bude vyžadovat masivní investice, aby byla hromadná doprava pohodlnější, cenově dostupná a mohla i svou rychlostí konkurovat automobilům.
Ve městech zejména v západní Evropě se uchytilo používání jízdních kol. Ta jsou vůbec nejekologičtější alternativou k automobilové dopravě, neprodukuje žádné CO2. Tohoto rozšíření bylo dosaženo relativně levnými opatřeními jako jsou systémy půjčování kol, nebo rozsáhlá parkovací místa pro kola.
Zbývající automobilová doprava se bude muset časem obejít bez fosilních paliv. Rozvíjejí se ekologičtější alternativy ke spalovacím motorům na fosilní paliva. Mezi ně se řadí nejen elektromobily, ale také třeba auta využívající vodík, biopaliva a syntetická paliva. Tyto alternativy produkují výrazně méně emisí CO2, to však detailně proberu v příštím příspěvku.
Letecká doprava představuje co se týče dekarbonizace dopravy asi největší výzvu. Zatím nejsou uvedené v praxi žádné alternativy k fosilním palivům, i když na nich vědci usilovně pracují a první návrhy už na papíře jsou. Naštěstí letectví neprodukuje tak velké množství skleníkových plynů jako jiná, snáze dekarbonizovatelná odvětví dopravy jako třeba automobily.
Doprava určitě představuje sektor, který produkuje ohromné množství skleníkových plynů. Je hned druhý po energetice. Proto je jasné, že se tady musí dekarbonizovat. Je to zcela nezbytné pro naši budoucnost v prosperitě.