O klimatické změně jsem toho v posledních měsících napsal hodně. Stále jsem se ale ani v nejmenším nezmínil o samovolném urychlování globálního oteplování. Na planetě totiž existuje několik faktorů, které se, když zvýšíme teplotu na určitou úroveň, projeví dalším oteplením planety.
Jedním z takových jevů je tání permafrostu. Permafrost je celoročně zmrzlá půda vyskytující se hlavně v severních oblastech naší planety. Tato půda v sobě váže ohromné množství uhlíku, zhruba dvakrát více, než obsahuje dnešní atmosféra. Při jejím tání by se velké množství tohoto uhlíku uvolnilo do atmosféry v podobě CO2 a metanu. Metan je velice silný skleníkový plyn. Jeho efekt působí více než 28x silněji než efekt oxidu uhličitého.
Dalším faktorem je zmenšování plochy světových ledovců. Povrch ledovců je světlý, proto do vesmíru odrazí drtivou většinu slunečních paprsků, které na něj dopadnou. Pokud ale roztají, vystřídá je tmavý povrch moří nebo skal na pevnině. Tím se množství sluneční energie, která se přemění v teplo, výrazně zvýší. To v konečném důsledku povede k dalšímu oteplení planety.
Nesmíme zapomenout na vliv vodní páry na světové klima. Čím je teplejší vzduch, tím více vodní páry pojme. A vodní pára je také skleníkový plyn. Když se oteplí, ve vzduchu bude více vodní páry, která pak bude dále oteplovat planetu.
V poslední řadě bych zmínil úbytek biodiverzity. Ten nemusí nutně souviset jen s globální změnou klimatu, jeho příčiny jsou různé. Například kácení deštných pralesů a podobně. Každopádně oteplování světového klimatu se mezi příčiny řadí také. Oteplení světové atmosféry vytváří velký stres na všemožné ekosystémy. Mezi nejvýznamnější patří tropické deštné pralesy. Ty vážou velká množství uhlíku do těl rostlin, živočichů a také půdy pod sebou. Oteplení přinese opakovaná, pravidelná období sucha a postupnou přeměnu v ekosystém savan, který váže výrazně méně uhlíku. Uhlík dříve zachycený v tropickém deštném pralese unikne do atmosféry v podobě oxidu uhličitého, a urychlí tak globální oteplování. Podobné procesy nastávají i v dalších pevninských i mořských ekosystémech.
Jak je vidět, všechny popsané jevy samovolně urychlují globální oteplování. Když zvýšíme teplotu, děje se dají do pohybu a vytvoří mohutný pákový efekt, který zvětší dopady lidské činnosti. Dokonce se může stát, že, když překročíme určité hranice, světový ekosystém se bude ohřívat sám i bez našeho přičinění působením neustálé zpětné vazby. Dojde k nezvratné smyčce oteplování.
Jedinou cestou, jak tomu předejít, je dekarbonizace světové ekonomiky. Pokud svědomitě a včas odejdeme od fosilních paliv, nepřekročíme kritické hodnoty oteplení. Budeme moct těžit z mírných scénářů klimatické změny.
Pěkně shrnuto.