Scénáře změny klimatu

V dnešní době je prokázáno, že globální oteplování existuje a že za ním z rozhodující míry stojí člověk. Mnozí ale argumentují tím, že se na tom vědci neshodnou. To není pravda. V prostředí vědců, kteří se zabývají právě klimatem, panuje téměř stoprocentní shoda. Různé výzkumy se liší jen v tom, jak velkou změnu očekávají. Vědci pracují s několika scénáři změny klimatu.

Tato rozdílnost výzkumů nespočívá v tom, že by tomu někteří výzkumníci nerozuměli. Světové klima je velmi komplexní systém, který zahrnuje mnoho faktorů, které klimatologové nemohou předvídat. Zejména množství emisí skleníkových plynů, které lidstvo vypustí. V následujících řádcích se pokusím nastínit scénáře, které jsou nejpravděpodobnější.

První scénář jako jediný počítá s dodržením Pařížské dohody o klimatu. Tedy s proměněním světa v klimaticky neutrální do roku 2050. Jak mohlo vyplynout z předchozích článků, tato varianta je krajně nepravděpodobná. To proto, že jediné dvě mocnosti, které se rozhodly tento termín stihnout, jsou USA a EU (Čína a Indie do roku 2060 a 2070). Podle tohoto scénáře by měly teploty stoupnout o 1,5°C a následně se na konci století ustálit na 1,4°C stupních oproti předprůmyslové éře. Tímto bychom se měli vyhnout nejhorším dopadům klimatické změny. Samozřejmě by nás i tak poznamenaly výkyvy počasí. Dopady na světovou ekonomiku by však neměly být nijak zásadní a měli bychom pokračovat v růstu životní úrovně.

Druhý scénář předpokládá seriózní přístup ke klimatické změně, nepodaří se však splnit klimatické závazky ukotvené v Pařížské dohodě. To se promítne v oteplení o 1,8°C v roce 2100 oproti době před průmyslovou revolucí. To bude mít podobné dopady na společnost jako předchozí scénář. Samozřejmě že trochu větší, ale svět si uchová všeobecný růst.

Třetí scénář očekává v roce 2050 množství vypouštěných emisí na zhruba stejných hodnotách jako dnes. Uhlíkové neutrality se nám nepodaří dosáhnout do roku 2100. V důsledku toho budeme pozorovat nárůst teplot o 2,7°C. Tato značná změna bude znamenat ochlazení světové ekonomiky a stagnaci životní úrovně.

Jestli zvolíme cestu čtvrtého scénáře, budeme v roce 2100 vypouštět dvakrát více emisí skleníkových plynů než dnes. To by bylo velikou chybou, protože bychom vážně poškodili životaschopnost lidstva. Možnost pěstovat potraviny by se výrazně snížila, což by se promítlo do četných válek o půdu, vodu a jídlo. Planeta by byla v roce 2100 o 3,6°C teplejší než před průmyslovou revolucí.

Poslední, pátý scénář je opravdu katastrofický. Ten počítá s oteplením o více než 4,4°C v roce 2100 v důsledku zdvojnásobení vypouštěných emisí skleníkových plynů v roce 2050 oproti dnešku. To by znamenalo výrazné znásobení dopadů popsaných výše. Uvrhlo by to svět do totálního chaosu a způsobilo rozpad států, revoluce, chudobu…

Závěrem je nutné dodat, že i když podnikneme potřebné kroky, světová teplota ještě nejméně třicet let poroste. O to důležitější je dívat se daleko dopředu. Aktuálně nemáme jasno, kterou cestou se bude svět ubírat. Čím méně se oteplí, tím menší budou následky, jako masová migrace, rozšiřování pouští, nedostatek pitné vody, tání ledovců…

Popsané varianty se opravdu velmi různí. Můžou způsobit kompletní rozklad lidské civilizace, nebo můžou znamenat jen malé dopady na náš každodenní život a dostat nás na cestu ke zdárné budoucnosti v prosperitě. Je jen na nás, co si zvolíme. Cestou je dekarbonizace.